PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Čtvrtek 28.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Kroj a přírodní prostředí [ Lidové oblečení - kroj ]

Kroj chápeme jako živý organismus. Proto pokud chceme zachytit jeho proměny v různých oblastech musíme brát v úvahu společné jmenovatele, upozornit na vlivy přírody, živnostenského zaměření, zemědělské kultury, odraz prostředí, práce, svátků a slavností.

Zjednodušeně řečeno je lidový kroj ve své podstatě svázán s přírodou. Venkovští lidé v přírodě pracují a zde se pro své oblečení inspirují, využívají přírodních zdrojů, předou, soukají pletou a tkají z doma vyrobených vláken.

Přesto, podíváme-li se na některé pestré kroje jásavých barev musíme oponovat. Rozhodně kroje ve výsledné fázi s přírodou v podstatě kontrastují, komunikují, tedy nejsou v jednotě. V řadě míst tomu tak bylo i v minulosti. Především košaté kroje žen z 19. století, které používají materiály jako samet, hedvábí, zlato a krajky, jsou v součtu všechno možné jen ne průkazný artefakt přírody.

Přesto i v našich poměrech byly oblasti, kde přirozený vztah oblečení a přírody citelně vnímáme v jednotě. Je to především v některých oblastech vysokých hor, kde déle než jinde zůstaly stopy naturálního hospodářství.

Tyto oblasti byly nevhodné k rozvinutí obecného podnikání a zůstávaly více stranou ruchu. Zachovaly příklad přirozeného vztahu ke krajině, jejím potřebám a zdrojům. Zde se dají v tomto smyslu sestavit i celé oděvní celky, hlavně u krojů mužů, které kontakt s terénem vyjadřují velmi příkladně.

Vysokých hor, kde je tento vztah možno hledat není u nás mnoho. Kromě vrcholků hraničních pásem to jsou v Čechách Krkonoše, a na Moravě Beskydy. Každé území má k horám jiný vztah. Lidé se postupně usídlovali i v horských pásmech obvykle však jen do výšky 600 m. n. m. I když čas od času využívali i vysokých ploch ke sklizni sena, práci v lese a jiným pracím, bydlení a cíl jejich snažení byl orientován zpět k nižším polohám. Proto se v Čechách, ani v Krkonoších nevytvořil kroj horalů. Obyvatelé Krkonoš a Šumavy sídlili v dolní polovině hor. Oděv pak přizpůsobovali pohodlnějšímu stylu podhůří.

Jiná byla situace ve vysokých horách Moravy, v Beskydech a Jeseníkách. Třebaže vrcholy jsou nižší než krkonošské, život se zde odvíjel ve stylu vysokohorské kultury. Formovala ho souvislost karpatského pásma, jehož jsou západní výspou. Tyto hory přivedly na Moravu až v 15. století po svazích Karpat zcela jiný lid. Nezemědělský. Valachy, chovající salašnickým způsobem ovce a kozy.

Jiný princip využívání přírodních zdrojů než u zemědělců, dovolil lidem sídlit vysoko nad krajinou. Daleko od zažité civilizace, se suverénní znalostí svého stylu života, se schopností a dovednostmi naturálního způsobu hospodářství.

Stopy tohoto způsobu života a s ním oděvu jsou výrazně znatelné ve valašských a slezských krojích dodnes. Základy přirozeného oblečení, vztahujícího se k přírodě jsou v materiálu, formě, která z něho vychází, v primitivních způsobech šití i výzdoby a logice oblečení.

V naších oblastech to je hlavně užívání domácích rostlinných vláken lnu a konopí na výrobu plátna, vlny na pletené a tkané doplňky, ale rovněž domácího sukna nebo látek kombinovaných s vlákny rostlinnými. Dále přírodní kůže, kožešina. Podstatné je rovněž domácí zpracování surovin i oděvních dílů bez složitých řemeslných postupů, které zachovávají jednoduché technologie, využívají vlastnosti materiálů a podle nich přizpůsobují šití a střih kusů. Ten je pak velmi často prostý. U textilu obvykle pravoúhlých forem. Navíc výrazná je i barevnost, kde převládá přírodní barva režná, bělavá, hnědá. Tyto kroje pak skutečně splývají s krajinou. Přesněji vyplývají z ní a vracejí se do ní.

Výrazným činitelem kroje byla i jeho řemeslná kvalita. Podíl ručního, tradičního a přitom profesionálního zpracování. Kroje s vazbou na přírodní prostředí směřovaly do hor. Lidové řemeslo však kvetlo jinde.

V nížinách a pahorkatinách bylo velmi příhodné prostředí k rozvinutí hospodaření, zemědělství, obchodu, budování měst, živností a průmyslu. Byly to tak silné elementy, že přehlušily přírodní zdroj, který jim rozvoj umožnil.

V podhorských krajích bylo také blíž k materiálovým zdrojům, obchodu, lidé byli o málo bohatší než v horách. Déle než kde jinde se zde udržely vazby kulturní a společenské pospolitosti a jednotlivé oblasti si zachovávaly výrazný regionální styl oblečení. Do značné míry ho ovlivňovalo místní řemeslo a zpětně tak získávalo podmínky k rozvoji.

Na Moravě jsou to některé novější projevy na krojích Slezska a Valašska, hlavně u krojů žen, a dále v hornatých částech Slovácka převážně na Horňácku. Na profesionální úrovni rozpracovávají staré domácí formy oděvu a mistrovstvím je posouvají na dokonalejší úroveň. Honosí se pracemi tkalců, vyšívaček, tiskařů, krajkářek a místních obuvníků. Díky zažité tradici zůstávají, ve srovnání s kroji z bohatších krajů, stále těsně spojené se starším oděvním základem.

Výrazným znakem těchto krojů je kombinace. Všechno je zde nakročeno jakoby napůl. Půl tradice a půl módy, půl zdrojů ze zemědělství a půl z obchodu, půl domácího díla a půl řemesla.

Výrazným prvkem byla barevnost. Zatímco u horských krojů oděv představuje hru režných polotónů, zde je vše vyhraněno. Plátno je zářivě bílé, vlněné tkaniny naopak sytě barevné. Temně i světle modré, lahvově zelené, jasně i vínově červené, fialové, rezavě hnědé, černé, bílé. Tuto škálu najdeme převážně na krojích mužů. Ze sukna se mnohde hotoví dlouhé nohavice, obecně vesty, kazajky, kabáty i některé součásti oblečení žen. Na ženském oděvu je výraznou barevnou plochou sukně.

Charakteristickým znakem těchto krojů je dále výšivka. Zatímco v předešlém stylu to byl zdobný pomocník šití šatů, teprve teď a zde se výšivka představuje jako samostatný obor. Je předstupněm k výšivkám ze zemědělských krajů. Má ještě ukázněnost, schéma, vazbu ke tvaru součástí. U šití prádla, například košil, se ještě udržují geometrické vzory, ale vybarvují se. Modrá barva je oblíbena na Valašsku, žlutá a oranžová na Horňácku.

Důležitým rzsem krojů z podhorských a jinak zasunutých oblastí je vedle řemeslné dovednosti i místní zručnost. Projevuje se při úpravě a oblečení kroje. Patří sem například různé úpravy pokrývek ženské hlavy. Škrobení čepců, vázání plachet, šatek a plen. Těmito úvazy se kroje výrazně liší. Na Valašsku se např. zavazují šátky pod bradu. Ve Slezsku zůstávají u krojů archaické velké plachty, na Horňácku jsou typické podélné šátky a posléze na pevno vázané šátky továrního původu.

Podhorské kroje měly někdy vyhraněnou podobu díky specifickým vývojovým podmínkám. Vznikaly na okrajovém území v blízkosti hor a hranic ve více uzavřených hospodářských poměrech. Tak se v nich udržely staré formy, ale i samy o sobě se držely často velmi houževnatě při životě. Některé z nich přežily až do našeho století a spolu s nimi i různorodá výzdoba, která je podmiňovala. Tyto kroje mají v řadě případů širší než regionální vazbu. Přesněji jejich region přesahuje hranice. Nejsou zde spjaty jen s terénem a místní přírodou, ale i s živnostenským potenciálem celé širší oblasti. Rozdíl kroje z Českého a Polského Těšína tak rozezná jen místní rodák. Horňácko je v kroji nakročené na Slovensko nejen ve stylu, ale i v drobném dokladu řemeslné dovednosti, jakými jsou např. krajky, nošené na Moravu krajkáři ze Slovenského Rudohoří.

S rozvojem kultury i obchodu se zde objevují i oděvy poloměstského typu. Tak vznikl typický kroj rožnovský či kroje z oblasti Českého Těšína.

Dále na jih směrem k rakouským hranicím roste i bohatost kraje. Zemědělské nížiny Moravského úvalu poskytovaly výhodné podmínky pro obživu, lid zde bohatl díky obchodu později i průmyslu.

V blízkosti velkých měst byly dostupnější i drahé materiály jako hedvábí či brokát, přesto si zdejší selské kroje v základu uchovávají původní materiály-plátno a sukno. Vyvíjí se spíše jejich tvar, košatí se silueta, roste bohatost a zdobnost kroje.

Oblečení, hlavně sváteční, dostává vyhraněnou místní formu a lze ho v pravém slova smyslu nazvat krojem. V zásadách je to dozrálý celek, který se nadále vyvíjí v detailech, především ve stylu výzdoby.

Z původně poměrně celistvě pojatého oblečení, jaké jsme zastihli v oblastech podhůří, se zde vydělují určité součásti, které dostávají výrazné zdobení a z celku kroje pak vystupují. Velkou roli zde hraje výšivka.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 705 org. 56, 11.05.2004 v 12:23 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA