PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Čtvrtek 28.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Etnografický region Horácko [ Etnografický region ]

Zeměpisné vymezení
Území ležící na obou stranách Českomoravské vysočiny spojuje ze zeměpisného i národopisného hlediska Čechy s Moravou. Na české straně je oblast mapována městy Hlinsko, Humpolec a Havlíčkův Brod, Pelhřimov, na moravské straně najdeme centra Třebíč, Telč, Velké Meziříčí a Nové Město na Moravě.


Historicko-národopisné vymezení
Pahorkatina s mírně úrodnou půdou, proto s obyvatelstvem inklinujícím k řemeslům a rukodělné práci ( tkalci, soukeníci, kožešníci, vyšívačky .), oblast bohatá písněmi, tanci a starobylou architekturou. Kraj s pohnutými dějinami, až donedávna ztracený mezi dvěma politicky a hospodářsky silnými centry Prahou a Brnem. Národopisná oblast Podhorácko po správní stránce navazuje na Horácko. Leží jihovýchodně a zabírá část Jihlavska a Znojemska a oblast Třebíčska.


Lidová architektura
Poslední objekty lidového stavitelství jsou dochovány v současné době na území Žďárska a Jihlavska. Vesnické usedlosti byly vlivem nerovného terénu obvykle seskupeny bez stavebního plánu do typu tzv . hromadných vesnic . Časté jsou uzavřené čtyřboké tzv. "francké" roubené dvorce s bílou výplní mezer mezi trámy nebo celé obílené. Lidové stavitelství Podhorácka vznikalo pod vlivem zděné architektury jižních Čech. Je jasněji

sídelně tvarováno, uplatňuje odlišné stavební materiály (zdivo, tašky, vápenná malta) i zdobení staveb. Stavby lidové architektury Železných hor a Českomoravské vysočiny představuje skanzen Veselý kopec .


Kroj
V kroji se odráží harmonie s rozdrobeností a větrným neklidem zdejší krajiny. Důležité je užívání ručně tkaných látek. Proslulé dílny soukeníků z Humpolecka zásobovaly dokonce celou rakouskou armádu. Hlinsko, Polná a Humpolec prosluly drahými, mimořádně vypracovanými mužskými "blanovými" kožichy z beraní kůže s barevnou vlněnou výšivkou na zádech. Pozornost zasluhují i humpolecké dvojdílné ženské čepce, jejichž jedna zdobená část přidržuje vlasy a druhou tvoří do šály složený velký šátek převazující celý čepec nad čelem.


Lidový tanec
Lidové tance patří svým hudebním i pohybovým charakterem k tancům typu západního - českého. Většinou se tancuje na jedno neměnné hudební téma. Svým původem patří místní tance k mladším, asi z posledních dvou tří století, jsou temperamentní, veselé, s existencí mnoha místních variant. Objevují se zde nejstarší taneční útvary - kola . Po celém Horácku se tančí kvapík , předchůdkyně valčíku - sousedská , obkročák , mazurka , hulán, ale i tance jinak rozšířené na celé Moravě - písmeny , Sivá holubičko - tanec zařazený i do Moravské besedy. Hojně zastoupeny jsou mateníky, směsky, kterým se říká "tance přes nohu ". K horáckým zvláštnostem patří tuše zpívané a tančené před muzikou. Při tušování nejdříve tanečníci za obyčejné chůze v kruhu píseň předzpívají, a potom se za nápěvu opakovaného hudbou kruh tanečníků otáčí zvláštním cupavým krokem. Z mnoha zvyků praktikovaných za doprovodu zpěvu, popř. hudby, je třeba zmínit "vybírání studánky " s prastarým obřadním průvodem ke studánce, jejím věnčením a čištěním.


Lidová hudba
Nejstarší zprávy o lidové hudbě na Horácku hovoří o dudách, houslích a cimbálu. Užití cimbálu je doloženo až do r. 1835, kdy hudebníci z Bystrého (Bysteráci) chodívali do Korouhve s hudbou ve složení dvoje housle, dvě valdhorny (lesní rohy) a cimbál. Z umělé hudby se do lidového prostředí dostala příčná flétna. Hrála ve smíšených muzikách, kde ji doplnily C klarinet, housle, viola nebo třetí housle a kontrabas. (V průběhu 18. století zdomácněl klarinet v orchestrech umělé hudby a ve vojenských kapelách. Počátkem 19. století se rychle rozšířil do oblasti hudby lidové). V oblasti jihozápadní Moravy, v okolí Jihlavy a Třebíče, mají tradici smyčcové nástroje skřipky - dyndy . Zprávy o dyndáckých muzikách pocházejí už ze 17. století. Až donedávna se udržela ve Velkém Beranově Havrdova dyndácká kapela . Skřipky jsou podobné houslím, ale jsou primitivnější, plošší, hranatější, řezané a dlabané z jednoho kusu dřeva. Jejich název je odvozen od ostrého zvuku, který vydávají. Dyndácká muzika bývala čtyřčlenná - dvoje skřipky, třístrunné "velký husle" plnící funkci violy a menší dyndácká basa. Hudebníci hráli zpaměti. První dyndák zdobil melodii "okorováním", druhé skřipky hrávaly v terciích, sextách nebo unisonu, "velký husle" zesilovaly melodii druhých houslí dvojhmaty a basa hrála základní harmonické tóny, občas i unisono s prvním hráčem. Vznikala tak jednoduchá lidová polyfonie. Od poloviny 19. stol. zaznamenáváme smyčcovou hudbu - štrajchovou muziku - ve složení první a druhé housle, viola, basa, jeden až dva klarinety, někdy příčná flétna. Doplněna žesti (křídlovkou, valdhornou) se na některých místech udržela dodnes. Pod vlivem vojenských dechovek v téže době vznikají turecké kapely a časem zatlačují hudbu smyčcovou, což má neblahý vliv na tanec i zpěv.


Literatura:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum, provozovatelem serveru www.FolklorWeb.cz

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.FolklorWeb.cz

Typ záznamu: Etnografický region
AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 24.02.2005 v 14:24 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA