PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY ÚVODNÍ STRANA KONGRESOVA TURISTIKA AKTIVNI DOVOLENA CIRKEVNI PAMATKY KOUZLO HRADU A ZAMKU LAZNE ZLATA PRAHA KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ USTECKY KRAJ MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Čtvrtek 19.09.2019
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Historické a společenské okolnosti vzniku M.K

Dnes již neexistující zámek v Petřvaldě na Moravě
Dnes již neexistující zámek v Petřvaldě na Moravě
Vlastivědnou publikací Moravské Kravařsko vydali příborští učitelé v době, kdy i v našem kraji začalo kulminovat napětí mezi Němci a Čechy. Němcům, kteří zde měli již dlouho hospodářskou a kulturní převahu se nelíbily sílící snahy Čechů o přiznání rovnoprávnosti jazykové, kulturní i hospodářské a o posílení národní pospolitosti, která se upevňovala v průběhu národního obrození. V našem regionu se však tento proces z mnoha důvodů opožďoval. Zdejší Němci byli zvykli na roli panského národa, kterou umocnili, když se zdejší průmyslová výroba ocitla téměř zcela v jejich rukou. Byli to převážně bohatí němečtí podnikatelé, kteří stanuli v čele německých spolků, zakládaných k "obraně" před pronikáním českého živlu do německé výspy, za kterou bylo považováno i Kravařsko. Formy boje byly skryté i otevřené. Němci našli zdatné pomocníky ve státních institucích, městských i obecních radách, někdy i v katolickém a evangelickém kléru, učiteli a profesory. Největší dopad pocítily české menšiny v místech, kde se sváděl zápas o početní převahu, o živnosti, obchody a školy. Docházelo zde ke snahám o odnárodňování a to různými nátlakovými formami - poskytováním výhod nebo propouštěním z práce, výpovědí z továrních bytů, tlakem na zařazování českých dětí do německých škol.
Odezva na uvedené praktiky byla z české strany dlouho nesmělá, bojácná, u dělníků pramenící ze strachu o práci v německých továrnách, u českých obchodníků a živnostníků to byly obavy o zákazníky, malý počet úředníků se strachoval ze šikanování, či ztráty místa. Přesto se od poloviny 80. let minulého století našli odvážní lidé různých profesí, kteří nacházeli způsoby jak čelit německé "obranné" politice. Patřili mezi ně v Novém Jičíně advokáti František Špaček, Ferdinand Dostál-Bystřina, František Derka, katoličtí kněží Jan Šrámek, Karel Dostál Lutinov, starostové českých obcí ve Starém Jičíně, Hodslavicích, Bernarticích a dalších, mnozí studenti, mezi nimi především bratranci Vahalíkové, učitel Karel Jaroslav Maška, již tehdy uznávaný archeolog, ornitolog Josef Tálský, Jan Pilečka a také vydavatelé a autoři Moravského Kravařska Josef Mňuk, Jan Kranich, Antonín Ugwitz. Činnost těchto prvních bojovníků za českou věc směřovala do všech skupin českého obyvatelstva, jejich aktivity byly často riskantní. Zakladali besedy a spolky, utužovali spojení mezi českými obcemi a městy, kde žila v obtížných podmínkách česká menšina. V Novém Jičíně se tato solidarita projevila v roce 1894 při zakoupení budovy Národního domu a ustavení České besedy. V devadesátých letech se v ohrožených místech konaly první národní slavnosti. Zvláště se vydařila Národopisná výstava v Loučce u Nového Jičína r. 1893.
České národní snahy v závěru devatenáctého století silně ovlivnila osobnost Františka Palackého, především jeho duchovní odkaz. Vztahy rodného kraje k Palackému postupně sílily od šedesátých let. Ještě za jeho života v r. 1868 byla vsazena deska na jeho rodný dům a roku 1873 se jeho poslední návštěva rodného kraje změnila v triumfální cestu. Mohutné oslavy stého výročí jeho narození se konaly nejen v Hodslavicích, ale různým způsobem byly oslaveny i v dalších místech našeho kraje. Během jubilejního roku se zakládaly další spolky s jeho jménem, vznikaly besedy, knihovny. Němci to vše sledovali s nevraživostí, nejen pro zesílenou českou národní aktivitu, ale i pro samotného Palackého, jehož pojetí národních dějin odmítali. V Novém Jičíně byla k jejich nelibosti založena v roce 1898 Matice Palackého, která si vytkla odvážný úkol - postarat se o otevření české školy. Její dlouholeté snažení, do roku 1906 doprovázené tvrdým odporem novojičínské radnice, napovídá mnohé o tom, jak těžký život měla dvoutisícová česká menšina v hlavním městě německého Kravařska. Za světlou událost společenského významu, motivovanou rovněž Palackého jubileem, lze oprávněně považovat vydání Moravského Kravařska, kolektivního díla zapálených vlastivědných pracovníků těchto let. Cíle vydavatelů byly širší, než jen projev úcty k Otci národa. Šlo jim o písemný památník, o vlastivědnou publikaci, kde se měly široké české veřejnosti přiblížit přírodní, historické, národopisné a hospodářské zvláštnosti v české části Kravařska. Šlo jim také o opravu a upřesnění údajů o tomto kraji na konci století.
Moravské Kravařsko mělo být protiváhou některým německým tendenčním tvrzením o rozsahu, významu a přednostech zde po staletí žijících německých kolonistů. Nebyl to snadný úkol, neboť německá regionální historiografie zde měla před českou velký náskok, řadu renomovovaných badatelů, kteří do konce století publikovali množství prací. Stačí připomenout Karla Josefa Jurendeho, učitele na vzdělávacím ústavu hraběnky Walburgy Truchsessové v Kuníně, fulneckého Jiřího Jaschkeho, prvního autora moderně pojatých dějin Nového Jičína, dr. Josefa Becka, nebo záslužné vydavatelské dílo Jana Nepomuka Enderse v Novém Jičíně. U těchto starších autorů lze ještě rozeznat značnou míru objektivity. Situace se změnila na sklonku století, kdy část mladší generace německých regionalistů vnášela do svých prací přehnaný patriotismus přerůstající v nacionalismus. Jejich zásluhou se mohli němečtí učitelé při výuce vlastivědy prvopírat o dobře zpracované, leč mnohdy tendenční pomocné texty. Toho si byli vědomí Josef Mňuk, Jan Kranich, Karel Jaroslav Maška, Antonín Ugwitz, Josef Úlehla, učitelé a odborně zdatní autoři článků Moravském Kravařsku.
Věděli, že škola musí vychovávat žáky k hlubšímu vztahu k rodné obcí, kraji i zemi, kde se narodili, žijí a budou pracovat. Vydání Moravského Kravařska právě k roku 1898 lze chápat také jako dar a projev úcty učitelstva Novojičínska Františku Palackému, který svými Dějinami národu českého v Čechách a v Moravě dal obrozujícímu se národu velkou zbraň. Za podobnou, ne sice zbraň, ale morální oporu, možno chápat i jejich dílo, v době, kdy byli čeští lidé v našem kraji nuceni bojovat za svá nejzákladnější práva. O tom, že ji plnilo dobře svědčí záznamy ve starých školních kronikách i články v českých novinách vycházejících v Příboře, Frenštátě a přechodně i v Novém Jičíně na počátku 20. století. Roli jediného vlastivědného sborníku, kromě Pokorného "Okresu příborského", součásti Vlastivědy moravské /1917/, plnilo Moravské Kravařsko až do roku 1932, kdy začal vycházet vlastivědný sborník "Kravařsko" /1932-1938, 1946-1949/ a vyšla Severova práce "Okres novojičínský" /1933/, rovněž jako součást Vlastivědy moravské. A plnilo ji zřejmě dobře, o čemž svědčí skutečnost, že autoři článků v "Kravařsku" se Moravského Kravařska často dovolávali, někdy i ve snaze opravit již překonané názory a poznatky jeho autorů, což je v historickém bádání běžné a potřebné. Moravské Kravařsko letos slaví významné jubileum. Vyšlo v době pro český lid velmi potřebné a splnilo to, co si předsevzali jeho vydavatelé a autoři, že vydávají vlastivědnou knihu, aby "rozhojnila lásku k milé naší domovině". Jan Hanák, znalec období přelomu století, člen redakční rady Vlastivědného sborníku okresu Nový Jičín, nyní v důchodu.
Fotografie převzaty z knihy: Heimat Kuhländchen (Ein Bilderbuch aus alter und neuer Zeit, Heildelberg, 1958).


Zdroj:Časopis Poodří č. 4/1998
Jan Hanák
Z knihy "Moravské Kravařsko"
Vydal: Region Moravské Kravařsko
Bývalý zámek v Odrách
Bývalý zámek v Odrách

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Denisa Vlková (COLOR Studio) org. 56, 06.06.2007 v 19:41 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
    FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
    TURISTIKA